Ostrov (nad Ohří)

Verze pro tiskVerze pro tiskVerze PDFVerze PDF

Místo

Ostrov nad Ohří
Česká republika
50° 18' 20.394" N, 12° 56' 21.4332" E

Ostrov (nad Ohří)Ostrov se prvně připomíná r. 1207. To zde však ještě nestálo žádné panské sídlo, pouze osada, postupně patřící různým vlastníkům. Postupně se rozrůstala a měnila v město a Přemysl Otakar II. je podřídil královské komoře. Roku 1437 se dostalo královské komorní město Ostrov s okolím do zástavního držení Šliků. Panské sídlo zde však vzniklo až při dělení šlikovského majetku po r. 1489. Tehdy Ostrov získal Kašpar Šlik. Bezpečný doklad o existenci panského sídla je však až z roku 1545, kdy se zde připomíná zámek Kašparových vnuků Kašpara a Jindřicha. O jeho vzniku, patrně v raně renesanční podobě, ani o dalším vývoji v 16. stol. není však nic určitého známo. V roce 1557 přiznal císař Ferdinand I. Jáchymovi Šlikovi dosavadní ostrovské zástavní zboží jako dědičný majetek. Po Jáchymově smrti r. 1577 převzal zadlužené panství se zámkem jako zástavu Volf ze Šumburka a od jeho synů koupil ostrovskou zástavu Volf Arnošt z Vidršperka. V r. 1602 se město Ostrov vymanilo z poručnictví vrchnosti a r. 1603 koupilo od vdovy po Volfovi z Vidršperka zámek s panstvím a r. 1607 získalo dokonce šlikovské dědické právo. Tím se městská obec stala nezávislou na feudální vrchnosti a podléhala opět jen královské komoře.

Za svou účast ve stavovském povstání v l. 1618 - 1620 bylo panství i se zámkem Ostrovským zkonfiskováno a v r. 1623 prodáno i s městem dědičně sasko-lauenburskému knížeti Juliovi Jindřichovi.

R. 1650 začal Julius Jindřich se stavbou barokního zámku na místě staršího šlikovského sídla. Nová, raně barokní stavba byla založena jako dvoupatrová čtyřkřídlá budova pravidelné obdélníkové disposice. Kníže zde také zřídil francouzský park ve stylu zahrad ve Versailles. Po smrti Julia Jindřicha pokračoval ve stavebních pracích jeho nástupce kníže Julius František. R. 1689 připadlo ostrovské panství bádenskému markraběti Ludvíkovi Vilémovi, zeti Julia Františka. A teprve za jeho vlády byla počátkem 90. let 17. stol. výstavba zámku dokončena. Bádenští drželi ostrovské panství až do r. 1789, kdy jej převzala dvorská komora. Roku 1811 zámek převzal mladší syn císaře Leopolda II. Ferdinand III. Toskánský v jehož poboční habsburské linii Ostrov setrval až do roku 1918, kdy byl stejně jako ostatní habsburský majetek zestátněn.

Po r. 1918 byl zámek využit jako škola, poštovní úřad, lesní správa a také zde sídlil menší útvar československé armády. Za války zde bylo umístěno vojenské skladiště a počátkem r. 1945 vyhořelo. Po r. 1945 převzal celý objekt československý stát, následky požáru byly odstraněny a postupně byl využíván pro administrativní a hospodářské účely. Později zde byla zřízena Střední průmyslová škola a k tomuto účelu je zámek využíván dodnes.

Základ dnešního zámeckého komplexu tvoří dvoupatrová, čtyřkřídlá stavba z druhé pol. 17. stol. Vnější podobu dala především klasicistní přestavba po požáru v r. 1795. Vpravo od hlavního vchodu přiléhá k zámku čtverhranná věž, v jejímž přízemí je brána do města. Vlevo od hlavního průčelí je vchod do zámeckého parku, zdobený portálem z konce 17. stol. se sasko-lauenburským a bádenským erbem.V parku stojí barokní letohrádek, postavený v l. 1673 – 1683, v 60. letech 20. stol opravený.

Poblíž hlavního vchodu do parku stojí Bílý dvůr, zvaný též Palác princů, postavený v letech 1693 – 1696. Zachovalo se z něj pouze jedno křídlo a před ním zbytek farncouzského parku. V parku najdeme také malou kapličku, zasvěcenou sv. Janu Nepomuckému.

Poloha na mapě: 
Javascript is required to view this map.