Boží Dar

Verze pro tiskVerze pro tiskSend by emailSend by emailVerze PDFVerze PDF

Místo

Boží Dar
Česká republika
50° 24' 33.0264" N, 12° 55' 27.786" E

Boží DarZaložení Božího Daru úzce souvisí s těžbou stříbra a cínu. Po roce 1528 byla v regionu nalezena bohatá ložiska stříbrné rudy. Roku 1533 byla zahájena výstavba obce Boží Dar. Podle pověsti se nová obec původně nazývala Wintersgrün. Název Boží Dar údajně vzešel z výroku saského kurfiřta Johanna Friedricha, jemuž horníci při jeho návštěvě Božího Daru roku 1546 nabídli k odpočinku sedačku ze stříbra. Panovník ji odmítl použít se slovy: „Tento ušlechtilý kov je Vaším chlebem, je to dar Boží“.

Prvotním způsobem těžby stříbra a cínu bylo povrchové dolování na výstupech rudných žil a rýžování v náplavech potoků. Podél říčky Černé západně od Božího Daru se zachovalo mnoho rýžovnických sejpů, pozůstatků někdejšího rýžování.

Po vyčerpání snadno přístupných primárních ložisek horníci přikročili k hlubinné těžbě ražením štol a šachet. Vytěžené rudy se dále zpracovávaly ve stoupách, mlýnech, hutích a hamrech. V letech 1546-1547 Boží Dar připadl k zemím české koruny. Vrcholný rozmach božídarského dolování spadá do 50. a 60. let 16. století, kdy město mělo přes 2000 obyvatel.

V roce 1580 král Rudolf II. povýšil Boží Dar na královské horní město. Roku 1643 byl vypleněn Švédy. Po útlumu dolování v 17. a 18. století se původní živé hornické středisko postupně proměnilo v poklidné horské městečko, jehož obyvatelé se živili různými domácími výrobami. Kolem roku 1800 měl Boží Dar necelých 1400 obyvatel a na 200 domů.

Během první světové války padlo 88 mužů z Božího Daru. Jejich památku uctil v roce 1925 pomník na náměstí obce.

S krušnohorským cínem se obchodovalo po celé Evropě. Těžba cínu, byť velmi nízká, se v okolí Božího Daru udržela až do počátku 19. století, zcela zanikla v roce 1820. Po první světové válce se Boží Dar stal oblíbeným letoviskem a střediskem letní turistiky a zimních sportů.

Poloha na mapě: 
Javascript is required to view this map.